Prototyp vysokorychlostního strategického bombardéru a průzkumného letounu. Poprvé vzlétl v roce 1972, ale před zrušením projektu v roce 1975 byly dokončeny pouze dva kusy. Byl zkonstruován z titanu a nerezové oceli, měl čtyři motory a byl navržen tak, aby dokázal dosáhnout rychlosti Mach 3, ačkoli maximální rychlost dosažená při zkušebních letech byla „pouze“ Mach 1,3. Zachovalý exemplář je vystaven v muzeu letectva v Moninu.
Největší vrtulník, jaký byl kdy postaven. Byl schopen přepravit až 196 osob, poháněný byl 4 motory Solovjev, se dvěma rotory o průměru 35 m. Poprvé vzlétl v roce 1968 a nyní je vystaven v muzeu v Moninu.
