Ruský regulátor Rossavijacija předložil zprávu o vyšetřování nouzového přistání Airbusu A320 společnosti Ural Airlines na poli 186 km od Novosibirska.
Airbus letěl 12. září 2023 na lince ze Soči do Omsku. Během přiblížení na přistání došlo k poruše hydraulického okruhu, piloti proto přistávací manévr v Omsku přerušili a rozhodli divertovat do Novosibirsku. Protože však správně nevyhodnotili konfiguraci letadla, letadlo mělo větší než předpokládanou spotřebu paliva. V takové situaci se podle manuálu Airbusu nelze spolehnout na výpočet paliva palubním počítačem. Jak se ukázalo, na let do Novosibirsku nemělo letadlo dostatek paliva. Letoun přistál nouzově na poli nedaleko obce Ubinskoje se zásobou paliva na několik minut letu. Na palubě bylo 167 osob, z toho 23 dětí. Během nehody utrpělo několik cestujících drobné oděrky, nikdo nebyl hospitalizován.
Regulátor ve své zprávě poukazuje na celou řadu pochybení, která vedla k nehodě. Obviňuje zejména vedení společnosti Ural Airlines a konstatuje, že piloti chybovali, když nepřistáli na letišti v Omsku a divertovali do Novosibirsku.
Společnost Ural Airlines se zjištěními regulátora nesouhlasí.
Regulátor navrhuje, aby společnost ukončila pracovní poměr dvou vrcholových manažerů odpovídajících za bezpečnost provozu. Jedná se o náměstky generálního ředitele pro letový provoz a náměstka pro kvalitu. Oba jsou zaměstnanci Ural Airlines již 31, resp. 24 let. O zrušení zaměstnaneckého poměru musí rozhodnout představenstvo společnosti.
Regulátor shledal, že nouzové přistání na poli bylo výsledkem celé řady pochybení a porušení předpisů, kterých se dopustili piloti letadla. Zejména nesprávně vyhodnotili množství paliva a po rozhodnutí o diverzi do Novosibirsku dostatečně pozorně nesledovali aktuální spotřebu paliva.
Příčinou zmíněných chyb byly hrubé nedostatky v zabezpečení bezpečnosti letů, organizaci práce a profesionální přípravě posádek Ural Airlines. Za tyto nedostatky nese odpovědnost vedení společnosti.
Profesionální příprava pilotů na nouzové procedury byla shledána nedostatečnou. Posádka postupovala při řešení situace nesystematicky a chaoticky. Nesprávně vyhodnotila konfiguraci letadla, zejména se nepřesvědčila, zda je či není vysunut podvozek.
Rozhodnutí přerušit po poruše hydrauliky přiblížení na letiště v Omsku a divertovat do Novosibirsku bylo podle komise neodůvodněné. Posádka musela vědět, že 2 500 m dráhy v Omsku je dostačující pro bezpečné přistání i při poruše hydrauliky. Letiště v Omsku posádka dobře znala. Meteorologické podmínky byly pro přistání v Omsku příhodné. Rozhodnutí divertovat do Novosibirsku bylo nesprávné.
Klíčovým momentem, který posádku vedl k přijetí nesprávného řešení, bylo podle vyšetřovací komise doporučení dopravce, že v případě technických potíží mají piloti přednostně přistát na letištích, kde společnost bázuje letadla, má technické prostředky, náhradní díly a personál na opravu poruchy.
V daném případě byl nejbližší bází právě Novosibirsk, kde mají Ural Airlines opravárenské kapacity. Doporučení bylo obsaženo v dokumentech pro přípravu posádek. Po nouzovém přistání na poli společnost doporučení zrušila.
Piloti během vyšetřování potvrdili, že se obávali „negativní reakce“ vedení společnosti, pokud by přistáli v Omsku, kde nelze poruchu hydrauliky operativně opravit.
Vyšetřující komise ve svém dokumentu vyjádřila přesvědčení, že vedení společnosti upřednostňovalo finanční výsledky nad bezpečností, příprava pilotů není dostatečná a organizace letové činnosti je na nízké úrovni. Kromě toho jsou experti komise přesvědčeni, že pracovní zatížení instruktorů společnosti bylo příliš vysoké, neboť instruktoři kromě výcviku pilotů na simulátorech vykonávali také běžné komerční lety.
Zástupce generálního ředitele pro kvalitu, který byl členem vyšetřovací komise, se s některými závěry komise neztotožnil. Tvrzení, že úroveň výcviku je nedostatečná, prohlásil za subjektivní názor, který poškozuje dobrou práci Ural Airlines. Dále kritizoval, že k vyšetřování nebyl přizván psycholog, který by posoudit rozhodování posádky v situaci vysokého pracovního zatížení vyvolaného poruchou hydrauliky.
Letadlo bude kanibalizováno
Po podrobném posouzení různých variant záchrany letadla, které bylo při přistání na poli jen lehce poškozeno, bylo rozhodnuto, že nemá ekonomický smysl letadlo vrátit do provozu.
Byla zkoumána možnost letadlo částečně rozebrat a přepravit do Novosibirsku vrtulníkem. To se však ukázalo jako nákladné a složité. Alternativou bylo postavit na poli improvizovanou rozjezdovou dráhu z betonových panelů. Tato možnost nenašla podporu u regulátora, který odmítl dráhu certifikovat pro vzlet letadla. Regulátor vycházel z toho, že Airbus ve své dokumentaci vzlet letadla z improvizovaných vzletových ploch nepředpokládá. Navíc přeprava betonových panelů z Novosibirku by byla rovněž nákladná a vzlet letadla by nebyl bez rizika.
Záchrana letadla nedává ekonomický smysl, proto bude rozebráno na náhradní díly.
Ural Airlines si pole pronajaly od zemědělců, za pronájem zaplatily asi 1,2 milionu rublů (asi 300 tisíc korun), dalších 9,3 milionu (asi 2,4 miliony korun) zaplatila společnost za ostrahu, ohrazení, dopravu atd. Další náklady si vyžádalo udržování technického stavu letadla odpovídající podmínkám dlouhodobého uskladnění, které zajišťovali pracovníci dopravce.
Rossavijacia konstatuje, že z doporučení pro leteckou společnost již bylo splněno asi 80 %. Všem ruským leteckým společnostem bylo uloženo, aby v rámci výcviku zdůraznily nutnost při výběru náhradních letišť zohlednit skutečnou spotřebu a průběžně ji monitorovat.
Když budete sledovat ten popularizační seriál Letecké katastrofy, zjistíte, že tomu tak je nejen v Rusku či ČR. U velké části katastrof hrály svou roli i ekonomické důvody či předpisy (ve formě tlaku na zachování rotací letounů a posádek, nepřetažení doby práce posádky (byť o pár minut)).
Samozřejmě, let na jeden motor přes půl Evropy je prasárna nejhrubšího zrna, o tom žádná.
Tohle připomíná let Smartwings na jeden motor z Řecka. Také upřednostnili ekonomiku před bezpečností a chtěli dostat letadlo tam, kde nemusí platit cestujícím hotel a zajišťovat náhradní přepravu. A kapitán místo kriminálu sedí dále v kokpitu. To je horší než v Rusku...
Aaaaaa vítejte kulico, v Rusku se Vás už bojí 
U nás by si piloti spočítali zůstatek paliva a kam s ním doletí. Podle toho by zvolili letiště, že jo?
Ono kdo ví, jak to bylo a jak by zachovali piloti u nás, že jo?
Stroj měl už 20 let a to asi fakt nedávalo smysl ho z pole dostat dohromady.
Celkem 6 záznamů
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
ND teď Rusům přijdou vhod.